Jakmile někde slyšíme pojem zimní zahrady, nevybaví se nám většinou malebné zahrádky, pokryté sněhem, s hejnem ptáčků, obletujících krmítko, zavěšené na některé z větví staré jabloně. Spíše se nám matně zobrazí v mysli prosklená přístavba u nějakého většího domu, nebo dokonce zámku, kde odpočívají rostliny, které nesnášejí mráz, ani vysokou teplotu v době vegetačního lidu, takže je nelze uložit přímo do interiéru domu.

Historický nápad

Tak jako skoro všechno, není to nic nového a převratného. První taková zařízení vznikala již v době výstavby zámků, hned, jak to umožňovala technologie zpracování tabulového skla, aby bylo možno prosklít velké plochy bílým tabulovým sklem, speciálně ale takovým, které propouští UV záření. Samozřejmě moderní doba a vznik nových technik výroby oken, obzvláště dvouvrstvých, vakuovaných, přesných rámů a používání materiálů, odolných vůči povětrnostním vlivům, i koneckonců tepelně podmíněným rozměrovým změnám, přinesla opětné masové využívání tohoto prvku.