Když jsem si chtěl koupit svůj vlastní byt, naivně jsem se domníval, že to bude snadný proces. Po stránce administrativní či finanční to jednoduché bylo, ale rozhodně nebylo snadné zavolat realitnímu makléři a říci: „Ten byt se mi líbí, mám o něj zájem.“ Já to zkoušel asi tři čtvrtě roku, každý byt, co mě oslovil, již byl zamluvený a makléři mi dávali jasně najevo, že zájemci jsou vždy lidé, kteří skupují byty na investice, které pak výhodně pronajímají. Už jsem byl z toho zoufalý, protože jsem se potřeboval co nejdříve vystěhovat, až se mi nakonec přece jen podařilo předběhnout tyto zájemce. Tehdy mi makléř dokonce řekl, že kdybych mu zavolal o deset minut později, měl bych smůlu.
Od té doby už uplynulo téměř deset let a v současné době se ale trend nájemního bydlení v naší zemi rozhodně nepřibližuje trendu mnoha zemí západní Evropy. V Německu žije více než polovina obyvatel v pronajatých nemovitostech, ale u nás je to jen zhruba dvacet procent. A možná, že k tomuto vývoji také přispěla nejistota ve světě – covid, válka na Ukrajině a válka na Blízkém východě, což přináší značnou nejistotu na finančních trzích s ohledem na ceny ropy a zemního plynu.
Vůbec se dnes nedivím lidem, kteří si raději pořídí na hypotéku s RPSN https://www.americka-nebankovni-hypoteka.cz/rpsn/ vlastní dům, který osadí fotovoltaikou, vytápí dřevem v krbu a jsou co nejvíce nezávislí na okolním světě. „Můj dům, můj hrad“, to je heslo mnohých z nás a i já jej razím. Je pro mě mnohem více důležité bydlet ve vlastní nemovitosti, které důvěřuji víc než podílovým fondům a akciím. Náš bytový dům je po technické stránce v naprostém pořádku, máme novou střechu, dům je zateplený, máme tu zasklené lodžie, nové vchodové dveře a žádná další velká investice není nutná. A když je venku bouřka a vane silný vítr, jen si mnu ruce a těší mě, že bydlím v klidném zázemí vlastního bytu, kde jsem v bezpečí, a odkud mě žádný pronajímatel nemůže nikdy vyhodit, i když třeba s tříměsíční výpovědní lhůtou.